Při této příležitosti mě napadla otázka, co průměrný turista, kromě informací z průvodce, vlastně o současné Barmě ví? Většina lidí jede do tropické země, nedávno probuzené z padesátiletého zlého snu, kde se život zastavil na úrovni poválečné doby a jen pomalu se rozbíhá za zbytkem Asie, který je více či méně o světelné roky před ní. Jede za koloniální minulostí, právě díky dlouholeté izolovanosti tak dobře dochované i za exotickou současností, fascinující především pevnou buddhistickou vírou. Tisíce zlatých pagod tento obrázek pěkně doplňují. Velká část potenciálních návštěvníků, která by se ráda zajímala o zemi více, často pod vlivem západních médií získá pocit, že exodus muslimských Rohingů je novým a jediným problémem země, kvůli kterému je potřeba celou Barmu opět nejlépe uvrhnout do klatby. Také moji přátelé mě většinou iritují dotazem: "Co se TO tam u vás strašného děje? Nejste v nebezpečí?" Ale abych nebyla nespravedlivá, včera mi kamarádka, která se před rokem vrátila po čtyřletém pracovním pobytu v Barmě do Švýcarska položila také moji oblíbenou otázku: "Jak TO tam vypadá?" A tak jsem pochopila, že Barma je daleko, zprávy o dění v zemi jsou sporadické a pokud se člověk opravdu aktivně nesnaží dostat k informacím, mnoho se jich k němu samovolně nedostane.
Co se tu tedy tak od počátku roku dělo?
LEDEN
- Hned začátkem nového roku policie obvinila dva novináře zpravodajské agentury Reuters z porušení zákona o ochraně státního tajemství. 31letému Wa Lon(ovi) a 27letému Kyaw Soe Oo(vi) hrozí podle tohoto zákona, který pochází z koloniálního období, až 14 let vězení. Oba se zabývali zásahem vojenských jednotek v Rakhinském státě, který měl za následek útěk 700 000 muslimských Rohingů do sousední Bangladéše. Zadrženi byli 12. prosince 2017 poté, co přijali pozvání na večeři s policejními důstojníky v Rangúnu. Přestože je podle vlastních slov nikdy předtím neviděli, obdrželi od nich údajně tajné dokumenty a téměř hned poté byli zatčeni. Po umístění do vězení Insein v Rangúnu byli drženi v izolaci bez přístupu k právníkům, členům rodiny a okolnímu světu. Reuters trvá na stanovisku, že se novináři nedopustili ničeho špatného, USA a EU, stejně jako Amnesty International žádají jejich propuštění.
Případ rozpoutal diskuzi o zhoršující se svobodě tisku v Barmě, kde bylo během roku 2017 uvězněno 11 žurnalistů.
- V historickém městě Mrauk U v Rakhinském (dříve Arakanském) státě, známém svými starými pagodami, bylo zastřeleno sedm lidí a další zraněni. Stalo se tak poté, co se buddhističtí obyvatelé shromáždili, aby vzpomněli 233. výročí pádu Arakanského království do rukou Barmánců. Úřady na poslední chvíli oslavy zakázaly, což vyvolalo protesty lidí, kteří do města přicestovali ze širokého okolí. Policie zahájila střelbu do davu.
Celá událost se vyšetřuje.
- Sesuv půdy v dole na těžbu jadeitu, vedle rubínu a safíru nejvýznamnějšího místního drahokamu, si vyžádal ve vesnici Waykha v Kačinském státě životy pěti nelegálních hledačů jadeitu. K dalšímu sesuvu došlo v soukromém dole č. 53 firmy, nesoucí jméno Jadeitová země, blízko vesnice Maw Mawng Bum, kde přišli o život čtyři horníci, jeden byl zraněn. Na vině byl údajně přívalový liják, použití trhavin v dole, ale také chaotické hromadění vykopané zeminy. Pozůstalí nedostali žádnou kompenzaci od zaměstnavatele a neexistuje žádná organizace, která by jim pomohla ji vymoci. Podmínky práce v jadeitových dolech jsou trvalým terčem kritiky, horníci, většinou z jiných částí země, pracují dlouhé hodiny za malý plat. Sesuvy půdy zde pravidelně zabíjejí, v listopadu 2015 přišlo o život najednou 100 lidí.
Barmský jadeitový průmysl je velmi neprůhledný a značná část těžby je pašována do sousední Číny. Většina dolů je spojena s příslušníky ozbrojených etnických skupin a lidmi s vazbami na bývalou vojenskou vládu. V roce 2014 se hodnota produkce odhadovala na 31 miliard dolarů, což byla téměř polovina hrubého domácího produktu země.
- Bez pozornosti západních médií se po skončení monzunových dešťů zintenzivnil konflikt v Kačinském státě, který se nachází na severu u hranice s Čínou a odlišuje se převahou křesťanů v převážně buddhistické Barmě. Barmská armáda, zvaná Tatmadaw, oznámila, že obsadila za pomoci použití těžkých zbraní 22 táborů Kačinské nezávislé armády, zabila několik "nepřátel" a zablokovala klíčovou stezku, kterou se pašuje dřevo do Číny.
Rebelové i armáda se vzájemně obviňují z nezákonností, zatímco pozorovatelé tvrdí, že příčinou je konkurenční boj o pašování dřeva, jadeitu a drog. Stejně jako do dalších neklidných pohraničních území je přístup novinářům, diplomatům a humanitárním organizacím přísně zakázán, což činí nemožným objektivně zhodnotit situaci. Stovky lidí musely opustit své domovy v Kačinském i sousedním Šanském státě, jak uvádí OSN. Na Štědrý večer dopadly dělostřelecké střely nedaleko tábora, kde bylo kolem 7 000 uprchlíků.
- Tvrdě se bojovalo i v Karenském státě, kde se střetla Karenská národní jednota s Demokratickou karenskou budddhistickou armádou. Přestože se o zdejším konfliktu mnoho neví, karenský odpor se dostal až do Hollywoodu. Sylvester Stallone umístil děj svého filmu Rambo 4 (Do pekla a zpět) do karenských vesnic na barmsko-thajské hranici. Jako komparzisté ve filmu hráli skuteční Karenové. Zhruba čtyřmilionový národ, druhý nejpočetnější v zemi, byl zadobře s britskou koloniální správou a jeho většina přijala křesťanství. Britové Karenům také slíbili za pomoc proti Japonsku autonomii. Za potoky prolité krve od nich ale nedostali nic, jen se na ně snesla krutá pomsta Barmánců. S těmi za autonomii bojovali téměř sedmdesát let. Barmská vláda zneužívala civilisty k nuceným pracím, vypalovala vesnice a na jejich území kladla miny. Konflikt stvořil velkou skupinu uprchlíků, stovky tisíc lidí z karenských vesnic a měst opustily svoje domovy. Dodnes jich přes sto tisíc žije v táborech na thajské straně hranice. Příměří bylo uzavřeno v roce 2015, v rámci dohod se uprchlíci pomalu vracejí. Karenové ale dále doplácejí na vnitřní rozepře, které mezi buddhistickou a křesťanskou částí vyvolala uměle barmská vláda v roce 1994, kdy se oddělily dvě bojující skupiny. Buddhističtí členové karenské armády, které přesvědčil mnich Thu Zana, se přidali na stranu Barmánců a ti s jejich pomocí zasadili zbytku povstalců řadu porážek.
Historie konfliktu poukazuje na křehkost současného stavu, Karenové mají současné centrální vládě a armádě mnoho za zlé. Jejich stát je v důsledku jejích praktik jako je vyhánění, vyvražďování a zotročování jednou z nejhůře postižených oblastí na světě.
ÚNOR
- Bill Richardson, bývalý americký diplomat a člen poradní skupiny, která měla vládě pomáhat řešit krizi s muslimskými Rohingy v Rakhinském státě, oznámil svoji rezignaci. Celá epizoda začala už koncem ledna, kdy Richardson obvinil faktickou hlavu státu, Aun Schan Su Ťij z morální neschopnosti řešit krizi a řekl, že činnost skupiny směřuje k tomu, aby se stala "roztleskávačem" pro vládu. Na to vládní zmocněnec odpověděl, že Richardson "překročil své pravomoci", když vyzval k propuštění barmských novinářů agentury Reuters a že byl ze skupiny už v srpnu vyloučen. Richardson tvrdí opak, že nebyl vyhozen, ale naopak přemlouván, aby nepodával rezignaci... Na celé věci je, jak se říká pikantní, že Richardson byl dlouholetým přítelem Aun Schan Su Ťij a jedním z prvních západních cizinců, kteří ji směli navštívit v domácím vězení a léta loboval za její propuštění. Členství ve skupině přijal podle svých slov právě na základě tohoto přátelství, ale byl zklamán jejím znevažujícím přístupem k novinářům, OSN, humanitárním organizacím a mezinárodní komunitě všeobecně. Nejvíce ho podle jeho slov zarazila "zuřivá reakce" Aun Schan Su Ťij na jeho návrh, aby byl případ zpravodajů Reuters rychle vyřešen v jejich prospěch v zájmu zachování svobody tisku. Na to odpověděl ministr pro informace Aung Hla Tun, sám bývalý korespondent Reuters a vícepředseda Barmské tiskové rady, že "největší odpovědností médií je v dnešní době zachovávat národní image".
- Řada studentských a dalších organizací, místních i zahraničních, se zapojila do revize případu uvězněného 14letého Mai Cho Min Htwe. Vzorný student, který podle slov ředitele nikdy při vyučování nechyběl, se vracel v říjnu minulého roku z dlouho očekávané návštěvy rodičů v odlehlé vesnici poblíž čínské hranice zpět do školy. Tam však nikdy nedorazil. Ukázalo se, že byl zadržen a předán k výslechu patrolou barmské armády. Poté, co byl tři týdny vyslýchán na vojenské základně a městské policejní stanici, byl postaven před soud a odsouzen k dvěma rokům vězení podle koloniálního zákona o nezákonném sdružování.
Mai Cho pochází ze severní oblasti Šánského státu, kde žije národnostní menšina Ta´angů nebo také Palaungů. Na jejich území operuje Ta´angská národní osvobozenecká armáda (TNLA), která bojuje od roku 1963 proti barmským vojákům. Je známá ničením opiových polí a operacemi proti kultivaci opia, které bylo v minulosti produkováno pod dohledem barmské vojenské vlády a dovedlo údajně dvě třetiny obyvatelstva k závislosti. Chce dosáhnout sebeurčení a rozvoje regionu.
Student byl obviněn hned při prvním soudním jednání. Hlavním důkazem proti němu byl jeho telefon, kde vojáci našli údajně jeho fotky v uniformě TNLA. Musel se obhajovat sám, přestože nemluví dobře barmsky. Na otázku, zda byl s touto místní "rebelskou" armádou v kontaktu, dopověděl: "Ano". Byl zatčen v době, kdy v jeho rodném městě došlo k bojům barmské armády a TNLA. Ve vězení jeho studium skončilo.
- Nejvyšší představitel barmské armády generál Min Aung Hlaing obdržel královské vyznamenání během slavnostní ceremonie v Bangkoku. V Thajsku byl na třídenní návštěvě a vyznamenání dostal za podporu "vztahu k thajským ozbrojeným silám a spolupráci mezi oběma národy".
- Organizace, reprezentující bývalé politické vězně vyzvala vládnoucí stranu Národní liga pro demokracii (NLD) Aun Schan Su Ťij, aby pomohla tisícům bývalých politických vězňů, kterým není poskytována zdravotní péče, jakou by si zasloužili. Ve vězeních vojenské junty trpěli fyzicky i psychicky a mnozí jsou vážně nemocní. Jediným zařízením pro ně je klinika, kterou provozuje nadace Wina Tina, který sám strávil ve vězení 19 let a zemřel v roce 2014. Většina pacientů trpí diabetem a hypertenzí, řekl jeden z mluvčích, který strávil 13 let v jedné z nejhorších věznic v zemi, ve městě Bago. Podle jeho slov neměli vězni téměř žádnou šanci jíst čerstvé potraviny, jídlo, které jim rodina poslala, bylo zadrženo. Dostávali pouze sušenou stravu, často plesnivou. Uvedl, že i dnes vláda nevydává víc než 1 000 Kyatů (16 Kč) na stravu za den pro jednoho vězně.
- Armáda na facebookovém profilu svého nejvyššího velitele, generála Min Aung Hlainga uvedla, že zabavila narkotika a vybavení k jejich produkci v hodnotě 7 milionů dolarů při akci na severu Šanského státu. Vojáci a místní úředníci nalezli 259 kg syntetických drog a 120 kg opia ve 34 budovách. K této razii došlo ve městě Kuktai, kde bylo minulý měsíc zabaveno rekordní množství drog, 30 milionů tablet, 200 kg syntetické drogy a heroinu v celkové hodnotě 45 milionů dolarů.
Tento zásah přišel právě v době, kdy armáda pokračuje v ofenzívě proti ozbrojeným skupinám národnostních menšin v pohraničních regionech. Obchod s drogami je hlavní příčinou jejich bojů, armáda i ozbrojené rebelské skupiny se vzájemně obviňují z podílu na tomto obchodu.
BŘEZEN
- Případ znásilněné a zavražděné 26leté ženy rangúnským taxikářem vyvolal nejen obavy žen z používání taxi, ale hlavně širokou diskuzi na téma znásilnění. Pravděpodobně jako odezvu na všeobecné znepokojení zveřejnilo ministerstvo vnitra na své facebookové stránce dokument, který uvádí počet znásilnění v celé zemi. V minulém roce to mělo být 1 405 případů, což je nárůst o 30% proti minulému roku. 900 případů se mělo týkat dětí a mladistvých do 16 let. Zmíněný pětistránkový dokument zaujal ale více klasickým "obviněním oběti", když tvrdil, že jednou z nejdůležitějších příčin násilí na ženách je jejich chování a také oblečení. Naléhavě apeloval na rodiny, školy a média, aby přinutily dívky se slušně oblékat. Další důvody je podle něj potřeba hledat v "užívání drog, fyzické slabosti, krutosti a nevědomosti". Ženy potřebují "ochranu".
Ochrana žen je však chápána spíš jako jejich kontrola než podpora, a to nejen ministerstvem, ale i společností, která za dlouhá léta vojenské vlády absorbovala řadu jejích hodnot a vzorců chování. Podle nich je nutné se podřizovat disciplíně a pořádku.
Počet znásilnění v zemi však musí být mnohonásobně vyšší, protože řada případů není hlášena. Ženám se většinou na policii dostává výsměchu, zostuzení, rad, jak se oblékat a informace, že policie stejně nemůže nic dělat.
- Prominentní obhájkyně lidských práv Amal Clooney oznámila, že se přidá k týmu obhájců dvou barmských žurnalistů, kteří byli zadrženi v prosinci kvůli držení tajných dokumentů. Řekla, že je "nade vší pochybnost jasné", že oba dva jsou nevinni a vyzvala k jejich okamžitému propuštení.
- 600 barmských vojáků se přesunulo do oblasti Bu Sa Yee k silnici, která spojuje její dva tábory. V následujících dnech se nejméně 13krát střetli s příslušníky Karenské národně osvobozenecké armády (KNLA) a střelba ohrozila i civilní obyvatele. 1 500 lidí z 15 okolních vesnic proto uprchlo do džungle. Důvodem bojů se stala snaha Barmánců přebudovat komunikaci, která by umožnila pohyb jejich nákladních vozů se zásobami a vojenskou výbavou na místě dosavadní cesty. Zaslali sice KNLA dopis s oznámením o plánované přestavbě, ale ta s tímto záměrem nesouhlasila. Schůzka, která byla domluvena mezi veliteli, ztroskotala.
Přestože KNLA podepsala v roce 2015 Smlouvu o národním příměří, v realitě zatím nefunguje.
- Kontroverzní mnich U Wirathu vystoupil na veřejnosti, přestože měl do 9. března, tedy na jeden rok, Státní buddhistickou radou zakázána veřejná kázání. U Wirathu platí za zastánce tzv. tvrdé linie, za nacionalistu, který se netají svými protimuslimskými názory. Právě před rokem na videu, které rozšiřoval, vyslovil podporu obviněným z vraždy prominentního barmského muslimského právníka U Ko Ni. Poradce vlády U Ko Ni byl zastřelen v lednu 2017 na rangúnském letišti, právě když držel v náruči svého vnuka po příletu z Indonésie. U Wirathu se na videu nazýval vrahovým jménem, aby zdůraznil svoji podporu. Do jeho kritiky se pustil jiný významný mnich, Ashin Issariya, vůdce protestů mnichů z roku 2007, tzv. Šafránové revoluce. Zdůraznil, že buddhistický mnich musí mluvit vždy umírněně a Wirathovo chování může být nejen špatným příkladem mnišské komunitě, ale způsobit i "rozčarování věřících jakož i mezinárodní veřejnosti", co se týče buddhistického učení. Jako odpovědi se mu dostalo výhružných telefonátů nacionalistických mnichů, kteří jsou podle něj za své nenávistné řeči podporováni vládou.
DUBEN
-Nárůst bojů a smrtící exploze opět zklamaly naděje na mír v multietnickém severním Šanském státě. Bomba, kterou někdo položil do Yoma banky ve městě Lashio, zabila dvě zaměstnankyně a zranila 22 kolemjdoucích. Podle svědka banku několik minut před tím opustila dvojice cizinců. Sever Šánského státu a sousední Kačinský stát zaznamenaly paradoxně zvýšení bojů od roku 2015, kdy 8 z 20 etnických armád podepsalo Národní dohodu o příměří. Ty zbývající dále bojují s barmskou armádou. Porušování lidských práv včetně mučení, znásilňování a zabíjení se dopouštějí obě strany, údajně většinou vojáci barmské armády. Podle slov farmářů kradou i hospodářská zvířata, rabují domy a znemožňují jim obdělávat pole, protože tam mohou být kdykoliv chyceni a obviněni z kontaktu s ozbrojenými skupinami. Následuje vazba, mučení a to i když chybí jakékoliv důkazy. Drogy dělají situaci ještě horší. V některých vesnicích kolem Lashia údajně není jediná domácnost, která by nebyla postižena drogovou závislostí. Podle některých zpráv se vyskytly případy závislých rodičů, kteří prodávali své děti za 200-500 000 Kyatů (3 200 - 8 000 Kč). Boje, které vypukly v Kyaukme 10. března, vyhnaly z domovů stovky vesničanů, z nichž někteří našli přístřeší v Lashiu. Podle OSN uprchlo celkem 3 000 lidí, kteří jsou v klášterech a uprchlických centrech.
- Barmská vláda připravuje zvednutí minimální denní mzdy pro nekvalifikované pracovníky na sumu 4 800 Kyatů, což je asi 80 Kč. To představuje nárůst o 33 % po úplně prvním stanovení minimální mzdy v historii Barmy z roku 2015. Hrubý národní produkt na hlavu byl stanoven na 1 420 dolarů v roce 2016. To je přibližně 11 % světového průměru (!) Asi 37 % populace v Barmě žije pod hranicí chudoby.
- Bývalý dětský voják, který byl v loňském roce obviněn a uvězněn poté, co promluvil k médiím, byl odsouzen ke dvěma rokům vězení. Aung Ko Htwe(ovi) bylo právě 15 let, když byl unesen z rangúnského hlavního vlakového nádraží a přinucen vstoupit do armády. To bylo v roce 2005. Po dvou letech se mu podařilo uprchnout se dvěma dalšími vojáky, kteří na útěku oloupili motocyklistu. Jeden z nich ho poté ubil k smrti, ale Aung Ko Htway řekl, že se na ničem nepodílel. Přesto bylo celé trio po dopadení obviněno z vraždy a i když byl Aung v té době teprve 16letý, byli všichni odsouzeni k smrti. V roce 2013 mu byl trest změněn na doživotí, Aung byl po 10 letech ve vězení propuštěn. Krátce poté poskytl rozhovor Radiu svobodná Asie, ve kterém uvedl, že v době, kdy byl jeho případ projednáván u vojenského soudu, byl mučen a nucen jíst rýži smíchanou s pískem. Krátce po publikování rozhovoru byl zatčen.
Jeho sestra vyzvala na tiskové konferenci v Rangúnu U Win Myinta, právě v tento den nově zvoleného prezidenta Barmy, aby jejímu bratrovi pomohl.
- Farmář z vesnice nedaleko města Hpa-an v Karenském státě byl obžalován z ničení veřejné komunikace a hrozí mu až 5 let vězení, pokuta anebo těžká práce. Na svoji obranu uvedl, že silnice, které se to týká, byla postavena vesničany a ne státem. Vesnice Loon Nya, kde žije 2 000 obyvatel, leží necelý kilometr od lomu, který v roce 2017 převzala čínská firma za spolupráce s pohraniční policií. Číňané začali silnici používat a za tím účelem ji zvýšili kameny a pískem. Tím ale zabránili vodě, aby přes ni v monzunovém období přetékala a způsobili tak záplavy ve vesnici a na rýžových polích. Když se vesničané obrátili na vládu, nedostali odpověď a proto silnici upravili sami a to teď, před začátkem monzunových dešťů, kdy je nutné obdělávat rýžová pole.
KVĚTEN
- 450 hasičům a 160 vojákům se konečně podařilo uhasit požár na velké skládce odpadu na hustě zalidněném předměstí Rangúnu. Na svém počátku se požár rychle rozšířil na prostor asi 100 hektarů, což je přibližně třetina plochy skládky a zahalil čtvrť do hustého páchnoucího dýmu. Teploty i mimo oheň dosahovaly 38 stupňů, protože právě nastal vrchol horké a suché sezóny. Kolem dvaceti lidí bylo hospitalizováno s respiračními problémy a dalšími zraněními. Dobrovolníci přinášeli hasícím pitnou vodu a jídlo. Těm však v první řadě chybělo ochranné vybavení a v toxickém kouři bojovali 24 hodin denně s plameny jen s jednoduchými krycími maskami přes ústa.
- Nejméně 19 lidí bylo zabito v posledních bojích mezi barmskými vojáky a místní Ta´angskou národní osvobozeneckou armádou (TNLA) v severní části Šanského státu. Bojovalo se na dvou vojenských základnách ve městě Muse blízko čínské hranice a na mostě u města Lashia.
- V současné době žije v Barmě asi 2 000 divokých slonů, což je druhá nejpočetnější sloní populace v regionu hned po Thajsku. Dlouhá léta je známo, že jsou v ohrožení, zejména kvůli nelegálnímu lovu pro slonovinu. V poslední době se však situace o hodně zhoršila. Pytláci se začali soustřeďovat na jejich kůži, což znamená, že v ohrožení jsou všichni sloni, bez ohledu na věk či pohlaví. Nejsou ušetřena ani mláďata. Největším trhem je sousední Čína, kde se namletá sloní kůže používá k léčbě trávicího ústrojí či pokožky lidí. Prodává se také jako bižuterie ve formě krvavě rudých perel nebo náhrdelníků. Obchoduje se i se sloními zuby, kostmi, chlupy a genitáliemi. Artikly z kůže jsou často nabízeny online.
- Kolem 600 lidí z oblasti Namtu v severním Šánském státě opustilo své domovy poté, co došlo ke střetům mezi Šánskou armádou-Sever a TNLA. Útočiště nalezli v klášterech, ale chybí jim oblečení, jídlo a lékařské ošetření. Dva vesničané, zranění granáty, které dopadly na vesnici, byli posláni do nemocnice v Lashiu.
- Policejní důstojník, který dosvědčil, že policie falešně obvinila dva žurnalisty agentury Reuters, kteří jsou od ledna ve vězení, byl odsouzen k trestu v nezveřejněném rozsahu za porušení disciplinárního zákona barmské policie. Kapitán Moe Yan Naing vypověděl před soudem, že nadřízený důstojník vydal rozkaz, aby byla na jednoho z novinářů, Wa Lone(a) nastražena past. Podle plánu se s ním měli policisté sejít v restauraci a předat mu "tajné dokumenty".
-----------------------------------
Informace jsem vybrala z anglicky psaných periodik Myanmar Times, Frontier a Mizzima, která čtou hlavně cizinci. Ne ovšem všichni se o dění v Barmě zajímají. Nedávno jsem se podivila nad postojem Belgičanky, která se právě přistěhovala do Rangúnu s manželem a synem a hodlá tu založit konzultační firmu. Prohlásila, že má v úmyslu vidět Barmu jen z její "hezké a ideální stránky". Ostatní vědět nechce. To je u člověka, který hodlá v zemi strávit více let, poměrně zvláštní, zatímco u turistů se to dá spíš pochopit. Popisované události se jich pravděpodobně vůbec nedotknou, i když setkat se s rebelskou armádou při treku, jak vím z vlastní zkušenosti, není žádné velké umění...
 |
| Pagody v Mrauk U, bývalém hlavním městě někdejšího Arakanského království, dnešního Rakhinského státu, součásti Barmy |
 |
| Dnešní Mrauk U |
 |
| Zelený drahokam jadeit, velmi oblíbený v Asii |
 |
| Jadeitové šperky, ceny v amerických dolarech |
 |
| Hlavní nádraží v Rangúnu, odkud byl násilím odveden 15letý Aung Ko Htwe do armády |
 |
| Krajina u Hpa An s vápencovými skalami, kde se čile těží |
 |
| Farmáři, obdělávající rýžová pole |
 |
| Jediní sloni, které jsem zatím v Barmě viděla, ve městě Pyay |
